Vybušne efekty

Lacné a rýchle svetelno - výbušné efekty

24.12.2011 16:18

Včera som ešte na poslednú chvíľu vymýšľal čo pripravím na Silvestra. Napadlo ma, že by to chcelo nejaké malé výmetníky so svetličkami, ale na výrobu už nemám veľa času. A tak ma napadlo prerobiť dvojranové petardy (dvojitý pirát, panta pyrotechnik). Neviem ako to mám nazvať ale je to takýto efekt: Prvá rana petardy vybuchne v mažiari a vystrelí druhú časť, ktorá obsahuje svetlicovú zlož. Tá sa zapáli po cca. 2 sekundách vo výške 5 - 7 metrov. Svetlicové zlože sa môžu kombinovať v rôznych farbách + craclingový efekt alebo blúdiace rybky.

Výroba:
1. Kúpte si dvojranové petardy (dvojitý pirát).
2. Odstráňte koncovú upchávku a 2. flash, ale neporušte zelený papierový obal (pozri schémy nižšie).
3. Skontrolujte či je v prázdnej časti dutinky šedá tenká zápalná šnúra (zápalnica).
4. Ak áno tak do prázdnej časti dutinky nasypte svetlicovú žlož (dajte pozor aby ste nepoškodili zápalnicu).
5. Dutinku uzavrite upchávkou, ktorá môže byť papierová (najlepšie novinový papier). Papier tam iba jemne zatlačte, nepoužívajte lepidlá ani lepiace pásky.
Takto upravené petardy zapálte a vhoďte do kovového mažiara (najlepšie 2cm v priemere) horiacou stranou dolu. Po vhodení do mažiara ihneď odstúpne min. 5 metrov. Efekt sa začne v priebehu 3 - 6 sekúnd. Mažiar musí byť zo spodnej strany pevne uzavretý upchávkou ( napr. drevený valček).
Svetlicové zlože:
Môžete použiť rozdrvené svetličky z rímskych sviec (rachotivé rímanky - cracling, klasické rímanky - červené, zelené) alebo z guľových púm, fontán a pod. Najlepšie je však použiť vlastné svetlicové kompozície (Sr, Ba). Taktiež môže použiť hrubý práškový Al + nejaké vhodné okysličovadlo - z toho vám vznikne krásny strieborný ohňopád.

Potřeby na vyrobu mega petardy :

•Pilník

•nůžky

•Lžíce

•Lepící páska

•Knot

•Síra

•Hliník

•Manganistan draselný

•Několik prázdných listů papíru

Webová stránka pro chemikálie:http://www.lach-ner.com

Papír obtočíme kolem trubičky (lepydo,…)

a nastříháme je na tři Rovné díly

Zavineme okolo lepidla a slepíme jej lepící pázkou

Zalepíme jednu stranu

Kolem dokola jej omotáme páskou. Opakujeme to tolikrát, kolik chceme mít petard.

Maximega (FB)

odměříme :

1. 50% manganistanu draselného
2. 25% síry
3. 25% oxidu hlinitého

světelné petardy H3

1. 70% chlorečnanu draselného
2. 30% dřevěného uhlí

Díky tomu získáte světelný prach H3

Připravíme si trochu na papír a nasypeme ho do trubky.

Zbývající část se zalepí lepící páskou

Pilníkem uděláme díru ve středu trubky

A dá se knot

Postup u maximegi je stejný postup akorát je jiné složení. :

1. 50% manganistanu draselného
2. 25% síry
3. 25% oxidu hlinitého

A jsme připraveni

světelné petardy H3

Jak vyrobit střelný prach

Jak vyrobit střelný prach

Složení:

1. Dusičnan draselný . . . . . . . . . 75%
2. Síra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10%
3. Dřevěné uhlí . . . . . . . . . . . . . . 15%
4. voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65%

• Takže např. na 100g směsi příde 65ml vody.

Postup:

Dopuručuji dělat směs na gramy (je to lepší). Takže odděleně rozemeleme jednotlivé složky. Navážíme potřebné procento (gramy) od každé složky a vše smýcháme dohromady, poté zalejeme vodou a začneme vařit.

Ale pozor!!! Vařte na plynovém vařiči (na elektrickým měl pak prach jiné vlastnosti) a hlavně venku, protože je tu dost veliké riziko, že když to tam necháte moc dlouho, tak to chytne a to není příjemné!!! Dále prach míchejte něčím delším a mějte rukavice (nějaké pracovní, to pro případ, že vám to chytne).
Začneme vařit, pokud možno na co nejmenší plamen. Slož pořád mícháme, dokud se voda úplně nevyvaří.

Nikdy od slože neodbíháme a nepřestaneme jí míchat!!!
Když už od ní musíte nutně odběhnout, nezapomeňte vypnout plamem. Slož se bude vařit tak cca 10-20 min. Po celou dobu se bude voda odpařovat, jakmile směs začne strašně hodně bublat a zničeho nic se začne stávat hutnější, začne se smažit, tak to je ta pravá chvíle sundat ji z vařiče!!! Směs je nejlepší dát na nějaký plech či papír a rozetřít, během pár min. úplně seschne, ale je lepší ji nechat pořádně vyschnot někde na slunci, tak aby byla opravdu suchá. Teď už stačí ji jen rozemlít či rozdrtit v ruce na opravdový prach.

Vyroba púm

Kulová puma

Princip výroby je v podstatě jednoduchý, vezmou se dvě lepenkové baňky daného průměru (38-400mm), do jednoho dna se vyvrtá jedna či dvě díry. Dirkami se protáhne spožďovací těleso, které má za úkol zažehnout pyroslož.












Vnitřek tlustostěnné koule se vyplní drobnozrným prachem, ve kterém jsou uloženy lisované světlice.

Dvě polokoule se opatrně nasadí na sebe a celá koule se několikrát obtočí papírovou páskou máčenou v lepidle.












Vyrobí se kuželovitý nástavec, naplní se výmetnou náplní ze zrněného černého prachu, přidá se stopina v komunikační trubici, zakončená zápalnicí pro zapálení a máme kulovou pumu. .

Vyroba pyrotechniky díl 1.

Výroba pyrotechniky

Na naší cestě po stopách pyrotechniky jsme už nahlédli do mnoha jejich zákoutí. Přes nádherné světelné a barvené efekty viditelné na rozzářené noční obloze se přesuneme hlouběji, přímo do nitra jednotlivých výrobků a ještě mnohem dál, než jsme zašli, když jsme se zaměřili na jejich niterné, avšak nejdůležitější části. Rozložíme výrobky v prach a následně je krok za krokem „poskládáme“, až je ve finále necháme zazářit. Zkrátka se z nás na chvíli stanou výrobci ohňostrojů. Tak se pohodlně usaďte a připoutejte, protože seriál právě odstartoval.

Část 1:

Základní artikl aneb Bez černého prachu to nejde

Černá, sypká, zrnitá a na první pohled naprosto neškodná hmota, avšak zkuste se jí dotknout nažhaveným předmětem, a ukáže Vám, co je v jejich silách – exploduje. Takový je černý prach. Už po mnoho let se jeho mocná energie využívá při trhacích a odstřelovacích pracích, ve vojenství, zejména pak v zábavní pyrotechnice.

Ingredience známé už několik set let

Černý prach, druh střelného prachu vynalezeného v Číně v 9. století, je směsí, jehož základní složky jsou už po několik set let známé a ve své nezměněné podobě se vlastně používají dodnes. Jaké je tedy jeho složení?

• 75 % ledek (dusičnan draselný)
• 15 % dřevěné uhlí
• 10 % síra

Úpravou poměru jednotlivých složek se specifikuje jeho využití pro různá odvětví lidských činností. Přesný postup je však nezveřejnitelný, protože je předmětem chráněného „know how“ každého výrobce.

Výroba černého prachu jako nebezpečný proces

Výroba černého prachu spočívá v rozemletí jednotlivých složek a následně v jejich důkladném promíchání. Vzniklá směs se pak upravuje do požadované hustoty i tvaru. Každá země i výrobce používají pro výrobu rozmanité metody a zařízení.

Mletí černého prachu

Černý prach můžeme mlít dvojím způsobem. Buď meleme každou složku zvlášť, nebo společně meleme vždy jen dvě složky: uhlí se sírou, uhlí s ledkem

1. Zvláštní mletí každé složky

Zatímco dříve se jednotlivé složky drtily mechanicky v kamenných nebo dřevěných moždířích, dnes se mletí provádí ve speciálních zařízeních:

• ocelové kulové mlýny – ledek
• talířové mlýny – ledek
• rozmělňovadlo, tzv. dezintegrátor – ledek, uhlí

Tato zařízení musí být dobře uzemněna, aby nedošlo k explozi

Síla síry

Síra se mele v podobných zařízeních jako ledek a uhlí. V některých zemích se preferuje mletí v kolobězích nebo mezi válci. Protože při mletí síry dochází k silné elektrizaci, čímž se zvyšuje nebezpečí exploze, přidává se k ní ledek, aby se zvětšila její elektrická vodivost.

2. Dvě složky

Směs uhlí + síra (tzv. binár síry), uhlí + ledek (tzv. binár ledku) není citlivá ke tření ani k nárazu, proto se dá připravovat v ocelových bubnech s bronzovými koulemi. Pro přípravu obou binárů musíme však použít dva oddělené mlýny, protože zejména u síry hrozí vznícení.

Základ rozmanitých ohňostrojů

Černý prach, klasifikován jako střelivina, se stává základní surovinou pro výrobu pyrotechniky (jak zábavní, tak i profesionální). Jeho nespornou výhodou je nejen jeho vysoká odolnost vůči mechanickým vlivům, ale také regulace rychlosti hoření, a to různými způsoby. Jedním z nich je například velikost zrn. Zde platí: čím větší zrna, tím pomalejší hoření.

---

Od černého prachu k světličkám

Roznícené světličky jsou jedním slovem překrásné. Výsledná záře, kterou s úžasem pozorujeme, je vrcholem jejich „života“. Neosvětlené tvoří ne příliš vzhlednou černou hmotu o velikosti od 5 do 30 mm. Avšak v okamžiku, kdy dostanou příležitost rozzářit se, nebudete věřit vlastním očím. Zářící efekt je v rukou výrobců a odvíjí se od jejich „kulinářského“ umu. Na nich záleží, co a v jakém množství do hmoty přidají, aby vznikly úchvatné, barevné záblesky – červené, zelené, modré, žluté, oranžové, fialové, růžové, bílé a jiskřivé nebo se stříbrným či zlatým chvostem.

Bez světliček to zkrátka nejde

Světličky jsou součástí téměř každého pyrotechnického výrobku. Jejich výroba spočívá v lisování pyrotechnické slože do podoby válcového nebo kulového tvaru. Mohou se vyrábět i vícevrstvé, u kterých pak při hoření dochází ke změně barvy (např. zelená přejde do červené).

Šedá barva v sobě ukrývá pestrou paletu

Základem světliček jsou pečlivě naměřené ingredience. Kromě nezbytného černého prachu obsahují chloristan, pojidlo a sloučeniny pro získání požadovaných barev:

• hliník pro bílou nebo stříbrnou
• uhličitan vápenatý pro žlutou
• dusičnan strontnatý nebo karbonát (uhličitan) pro červenou
• dusičnan barnatý pro zelenou
• měděnou sůl pro modrou
• dřevěné uhlí nebo jiné formy karbonu pro oranžovou
• přidáním hořčíku a jiných látek se dosáhne jemných odstínů barev, jako jsou růžová nebo fialová

Skladovat podle zásad

Skladování světliček vyžaduje obezřetnost a velkou opatrnost. Porušení zásad připraví mnoho nepříjemných chvil. Ostrými údery mohou explodovat, nafta z poblíž skladovaného stroje zase může vytvořit ve spojení s určitými chemikáliemi explodující plyn. I syntetický materiál, ze kterého se vyrábí oblečení, může vyvolat výbuch. Na vině je jím generovaná statická elektřina a následné jiskření. Výrobci ohňostrojů proto musí nosit bavlněné oblečení od hlavy až k patě.